BETY KRNANSKA
About
︎︎︎ Instagram
︎︎︎ Email
︎︎︎ Facebook
Work
,,FIRST/LUST'' Athens/GR (2023)
,,Looking with the Eyes of Love'' at BREEDER Gallery Athens/GR (2023)
,,A Scattering of Salts'' at Deree, American College of Greece (2023)
,,EFFIMISMS'' at MISC Gallery, Athens (2023)
Unexpected Encounters (2023)
Too Hot to Think (2022)
Too Stable to Move (2022)
Too Fluid to Handle (2021)
Twentytwenty (2020)
Fast and Furious (2020)
Mood (2020)
See You Online (2020)
Contemporary Temporary (2020)
Flashback (2019)
Joyful (2018)
“A Scattering of Salts”
Kurátor Panos Giannikopoulos
Příběh této výstavy se odvíjí od jedinečné fotografie, která se stala součástí umělecké sbírky. Na této fotografii vidíme uznávaného amerického básníka Jamese Merrilla, jak pozorně zkoumá svého kolegu Kimona Friara. Z tohoto pohledu vyvstává řada fascinujících konotací. Nahlížíme do nitra touhy, zaznamenáváme stopy podoby Medúzy, objevují se citace a přirovnání. Vnímáme tok času a propojení života a smrti.
Merrillova poslední stejnojmenná básnická sbírka propůjčuje výstavě název a vnucuje jí její základní leitmotivy. Rozptyl solí je básnickou invokací, která je jakýmsi magickým kruhem a zaklínadlem. Tato symbolika soli se stává metaforou pro rozptyl vzpomínek a akumulaci času. Samotná myšlenka "seance" Jamese Merrilla, která se objevuje v jeho básních "Rozsypání soli", je zde využita jako nástroj pro vytvoření této výstavy. Okultní a spirituální komunikace, kterou básník někdy prováděl, je nyní hravě přenesena do způsobu, jakým se zabýváme dějinami umění a rekonstruujeme historická díla. Tyto neobyčejné konverzace se stávají zdrojem inspirace, nejen pro básníky, ale i pro výtvarné umělce.
Tato výstava nás vyzývá k uctívání magie, což nám pomáhá přehodnotit naše dosavadní metafyzické představy. Vzhledem k tomu, že rozsah možného se stále zmenšuje, snaží se současné rituály překročit předepsaná pravidla a dosáhnout toho, co nelze zachytit popisným jazykem. Odhalují vztah mezi uměleckou praxí a transcendentnem prostřednictvím proti reflexe "technického". Historická díla se vynořují vedle současných umělců a zaujímají nečekaná stanoviska, zatímco ztracená díla jsou znovu oživována nebo dále rozvíjena a vytvářejí spojení mezi starým a novým.
Tato výstava dává přednost rozptýlení před organizací, disperzí před systematickým uspořádáním, a tak nám představuje fragmenty imaginace, které se rozplývají do něčeho nového. Sůl se stává jakousi čočkou, skrze kterou zkoumáme současnost, a samotný rozptyl se stává metodologií, která vytváří iluzi symetrických, kaleidoskopických vzorů.
Toto spojení minerálů a částí našich tkání, které umožňuje přenos nervových impulzů napříč lidským tělem, nás přivádí k myšlence krystalizace do vzácných materiálů. Tyto procesy jsou jakýmsi neustálým střídáním mezi bytím a nebytím, předměty v podmíněném toku, které nám umožňují přemýšlet o minulosti a budoucnosti.
A jak soli krystalizují a rozpouštějí se, jak se vrstvy uhličitanu vápenatého ukládají a vytvářejí perly, které nakonec spadnou zpět do moře, jak se molekuly pod vlivem tepla a tlaku přetvářejí a formují drahokamy, stejné síly přeměňují mramor zpět na křídu[3].
Na této výstavě se představuje široký okruh umělců, kteří se podílejí na této zajímavé reflexi: Yannis Bouteas, James Bridle, Eleni Christodoulou, Jimmie Durham, Nicole Economides, Kimon Friar, Evangelia Fouseki, Ioanna Gouma, Nikos Hadjikyriakos-Gkikas, Rowena Hughes, Theo Hios, Astrid Kokka, Bety Krňanská, Jack Mcconville, Michael Michaelides, Irini Miga, Raffaela Naldi Rossano, Kosmas Nikolaou, Pavlos Nikolakopoulos, Aemilia Papaphilippou, Malvina Panagiotidi, Rallou Panagiotou, Cezary Poniatowski, Chrysanne Stathacos, Takis, Lina Zedig.
